Vařila myšička kašičku

Nevařila, ale žrala. A nejenom kašičku. Všecko co zustalo na kuchyňske lince, na stole, pod stolem, pod klecema s ptakama. Prostě taka všestrana všežrava a vesela myšička. Zabydlela se u nas a jaksi nechapala že my z teho nejsme nadšeni.

Řikam Tato musime cosi zrobit. Mame pastičky na myši?

Stary se zadumaně zvedl, dustojně odkračel do předsině ke skřini s duležityma věcma a dluho se nevracel. Utekly večerni zpravy a pul Ordinace a furt nic. Začala jsem se bat že se mu stalo něco důležiteho, hrozneho nebo užasneho. V každem připadě to bylo asi silne bo ho furt nebylo.

Opatrně jsem nahlidla co v te předsini robi a malem se mnu struhlo. Stary seděl před skřini, na klině škatulu s nařadim, v oku pozorny vyraz a přerovnaval šroubovaky, kleště a kladivka. Usmal se na mě jak děcko nad hromadou novych hraček a řekl Mamo musim koupit novu vrtačku.

Pastičky, tato, jsi tady kvuli pastičkam...

Jo tak jednu jsem teda našel - mamo tu ju maš. A dal přerovnaval vercajk jak sbirku angličaku. Je to jasne, chce dalši do sbirky.

Pastička byla, fčil jen tu myš chytit. Jeden znamy radil davat suchy chleba. Kamoška se zaručila za slaninu. Susedka zavrtěla hlavou a pry že ořech je spolehlivě nejlepši.

Myš ale na všechny nazory nebrala ohled, asi to neslyšela, a pastičce se vyhybala. Přišla, čuchla, prohlasila to za nezajimave a šla zase ohryzavat přibory po obědě, skontrolovat prazdne taliře, zrobit vstup do hrnce a prvovystup z nudli do volneho prostoru.

Časem jsme si na sebe tak jaksik zvykli. Myš kontrolovala veškery pohyb na kuchyňske lince. Odložit nuž a jit na zachod? Po přichodu byly skontrolovane nakrajene brambory. Odejit přebrat poštu? Nove myši bobky na mikrovlnce. Utřit prach na knihovně? Napřed vyluxovat myšince pod filodendronem na te knihovně....

Myš se dostavala nahoru na linku po šňuře od mikrovlnky a dolu po ni jezdila jak hasič po tyči. V době televiznich serialu zobala zrni ktere ptaci vyhazeli z klece a nezavahala si zajit doprostřed obyvaku pro zrničko beze strachu z nas lidi ani psu. Byla malička a rychle pod nabytkem když po ni vystartovali psi. Ti už na povel Myšička!!! zrobili otraveny ksicht a otočili se na druhu stranu.

To trvalo par tydnu. V kuchyni už to fungovalo jak na operačnim sale. Každy kusek přibora, každa miska použita jen raz a hned umyvat. Žadny kusek jidla nikde nezustal chvilu ležet. Ja už jsem měla prohlídnuté všecky navody na internetu jak krmit myš co ji chce člověk ulovit. Nezkusila jsem akorat kaviar a lanýže jinak kdeco.

Až přišel den zučtovani. To už jsem to vzdala abych vymyšlela jakesi laskominy když myš žere to co bylo uvařene – hlavně jak to bylo nove a zajimave. Přiznam to bez mučeni – začala jsem vařit aj pro myš. Co jidlo, to podíl do pastičky. Pastička je taky ten koš jak do něho myš vleze ale ma to uzky vlez a kolem draty tak myš nemuže zpatky.

Chvilu bylo žradlo aj kolem pastičky, to aby si myš zvykla že tohle zařizeni je ta nejlepši věc pro hladove a společenske myši. Pak už žradlo bylo na začatku prulezove ďurky. A nakonec už jsem ho davala ganc dovnitř.

Hned druhy den se myš dala nachytat, dostala strašnou chuť na nudle z kuřeci polivky a byla jasna. Nojo, co ale s myši v pastičce? Vesela, živa, nažrana, spokojena….. Při poslednim lovu tři roky zpatky jsem ulovenu myš vezla přes čtyři dědiny na navštěvu ke znamym. Před cedulí „začátek obce“ jsem hlodavce vypustila na svobodu a dala jsem novy geneticky zaklad populaci myši v sousednim okrese. Myš spokojeně utekla k lesu a možna žije dofčil.

Tož tak aj tentokrat. Pravim Tato pojedeme do Polska na nakup. To my tu v pohraniči mame taky sport – kde se da nakoupit levnějši. Mezi Hati u Hlučina a Polskem je hranice taka nenapadna v lese. Nikde žaden nebyl, tož tato zastav a ja jdu vypustit tu myš. A tak jsme z myši domaci zrobili myš lesni, byla to taka repatriace a znovuvysazeni do přirody. Připadala jsem si jak bych měla v pastičce lvici Elsu a ne normalni myš…. Taky slavnostni pocit… Malem jsem ji skoro řekla A napiš občas esemesku jak se ti daři.

S nakupem jsme celi veseli dorazili dom, celi natěšeni že je konec bobku na každe vodorovne ploše a hlidani odloženych přiboru. Fčil nechame namazane chleby na lince pul dne a pohoda, že tato…

Jo prd…. Doma čerstve bobky, ožrany rohlík a nakousnute jabko… A ja jsem jakymsi vnitřnim uchem slyšela strašny smich te naši vystěhovane děvuchy s dlouhym ocaskem. „Ja jsem vam zapomněla říct že mam ještě kamošku!!!“

Kamoška hrala chytrolina akorat tyden. Pak neodolala jak jsem ji dala halušky s uzenym a chytla se tež. Aby se nemohly už spolu domluvit na dalšího uboheho chalupnika tak jsme tu druhou odvezli na kraj Ostravy ať si čucha, potvora mala, ty prumyslove smrady. Kdyby nebyla hloupa a šla do toho zaroveň s tou prvni tak dneska mohly mit dvojnoru na polskem polu, par polskych synku a mohly je honit polske kočky.

Fčil tu druhou bude honit nanejvýš inverze a smog.

Doma je už tři dny klid a čista linka, pokračovani snad až na podzim. Ale už vim jak na to – pro myši se musí vařit čerstve. A myši si budou piskat Vařila Truda kašičku, na teflonovem rendličku... tomu dala, tomu dala, aj na myšky zbylo....